ČLEN

1. Člen ohlašuje podstatné jméno a doporovází ho

1.1. Člen označuje rod podstatných jmen: Der (ein) Mann, die (eine) Frau, das (ein) Kind, die (-) Bleistifte
1.2. Člen označuje pádový tvar podstatného jména (po ztrátě původních koncovek): einem Mann, einer Frau, den Kindern
1.3. Člen je schopen změnit každý slovní druh v podstatné jméno (i sebe sama): das Rot, das Wachsen, die Dreizehn, ein Der

2. Skloňování a užívání členu určitého
mužský rod ženský rod střední rod množné číslo
1. der die das die
2. des der des der
3. dem der dem den
4. den die das die

2.1. Určitý člen označuje již známou osobu nebo věc. Tato známost se naopak vyjadřuje pouhým použitím určitého členu: Der Briefträger läutet. Vielleicht bringt er den Brief. (zde se jedná o dopis určitý, očekávaný). Známost je dána již předchozí zmínkou: Ein Mann wartet draußen. Was will der Mann?
2.2. Urč. člen se klade před číslovky řadové: der zweite Teil
2.3. Urč. člen se klade před třetí stupeň přídavných jmen: der größte Mann, der zweite Teil ist der beste
2.4. Označení druhu: der Löwe ist ein Raubtier (lev je šelma)
2.5. U jmen osob, je-li třeba přesně určit pádový vztah: das Ei des Columbus, die Schrifften des Aristoteles
2.6. Je-li před jménem osoby přídavné jméno: der kleine Pavel
2.7. Jedná-li se o jméno, rodiny, rodu nebo osob v množném čísle: die Karolinger, die Bychlers
2.8. Je-li jméno osoby použito jako druhové: der Duden soll wieder erscheinen, wer spielt den Faust?

3. Skloňování a užívání členu neurčitého
mužský rod ženský rod střední rod množné číslo
1. ein eine ein -
2. eines einer eines - člen
3. einem einer einem - v mn. č.
4. einen eine ein - není

3.1. Neurčitý člen označuje osobu nebo věc dosud konkrétně neurčenou: Ein Brief ist gekommen. Briefe sind gekommen.
3.2. Je-li ve jmenném přísudku přídavné a podstatné jméno: er ist ein guter Lehrer

4. Vynechávání členu
4.1. V množném čísle, kde by byl člen neurčitý
4.2. Před jmény osob
4.3. Před oslovením Herr, Frau, Fräulein
4.4. Před tituly: Wir danken Professor Šimek.
4.5. Před označením příbuzenských vztahů: Er schrieb an Herrn Fischer und an Tante Kollwitz
4.6. Často také u přibuzenských vztahů bez jména osoby: Mutter schreibt, Vater meint
4.7. Jména látková, jsou-li míněna zcela obecně: Trinkst du gern Tee? Gold und Silber mag ich sehr.
4.8. Abstrakta, opět v obecném významu: Bewegung ist gesund, Geduld und Fleiß sind dafür notwendig.
4.9. Při pouhém jmenování podstatného jména: Wie dekliniert man Nachbar? Wie heißt Hammer auf tschechisch?
4.10.Při zvolání nebo oslovení: Warme Würstchen! Feuer!
4.11.U podstatných jmen v přísudku, označují-li povolání, funkci nebo činnost: Sein Bruder ist Kaufmann. Er wird Lehrer
4.12.U podst. jm. po als: Er fiel als Held
4.13.V ustálených slovních vazbách:
podst. jm + sloveso: Recht behalten, Abschied nehmen, Hilfe leisten, Folge leisten, Platz machen, in Schwierigkeiten geraten
podst. jm + podst. jm.:
Hab und Gut, über Berg und Tal, Lug und Trug
V předložkových vazbách: auf Erden, nach Hause, von Anfang an, zu Fuß, zu Ehren, von Herzen, von Kopf bis Fuß, mit Freude, aus Erfahrung, aus Gewohntheit
V pořekadlech: Morgenstunde hat Gold im Munde. Eigner Herd ist Goldes wert
4.14. Po přivlastňovacím pádě (tzv. saském genitivu): Karls Tochter (die Tochter Karls), Schillers Werke