INFINITIVNÍ VAZBY

1. Prostý infinitiv
se klade jen po některých slovesech: dürfen, können, mögen, müssen, sollen, wollen - bleiben, lassen - lernen, lehren - kommen, gehen - helfen - hören, fühlen, sehen: Er darf kommen. Ich lasse das liegen, Er lernt uns deutsch sprechen. Ich höre ihn rufen.

2. Závislý infinitiv; vazba s zu
Všechna ostatní slovesa se váží k infitivu prostřednictvím předložky zu. V případě, že se jedná o infinitiv s odlučitelnou předponou, klade se zu mezi tuto předponu a sloveso, přičemž všechny tři součásti tvoří jedno slovo: Es bagann zu regnen. Wir wünschen uns dich bald widerzusehen.

3. Zvláštní slovesná spojení s zu
3.1. sein + zu + infinitiv
označuje trpnou možnost, nutnost nebo nezbytnost: Das war zu erwarten. (To se dalo čekat). Die Ursache ist darin zu suchen. (V tom je třeba hledat příčinu).

3.2. haben + zu + infinitiv
označuje povinnost, předsevzetí, úkol, tendenci (viz. použití modálních sloves sollen a müssen): Wir haben heute noch diese Arbeit zu leisten. (Dnes máme ještě udělat tuto práci.)

4. Nahrazování spojkových vazeb infinitivními vazbami
4.1. U vedlejších vět podmětných, předmětných a přívlastkových nahrazení vazby daß + podmět vazbou zu + infintiv
Předpoklady:
- Je-li podmět vedlejší věty obsažen ve větě hlavní alespoň nepřímo (většinou jako předmět ve 3. nebo 4. pádě)
- Je-li v jedné větě podmětem neurčité zájmeno man a v druhé es
- Přítomný a budoucí čas se nahrazuje infinitivem, čas minulý infinitivem minulým: Er glaubt dieses Buch zu lesen. (Myslel, že čte tuto knihu.) Er blaubt diese Buch gelesen zu haben. (Myslel, že četl tuto knihu.)

4.1.1. Použití ve větách vypovídacích (daß = že): Ich bin überzeugt, daß ich es gut beherrsche. / Ich bin überzeugt, das gut zu behrrschen.
Této vazby se požívá hlavně po slovesech: bedauern, beschließen, bestätigen, drohen, sich errinern, sich freuen, glauben, hoffen, versprechen. Po některých slovesech tuto vazbu uplatnit nelze: sagen, schreiben, hören: Er sagte mir, daß er kommt.

4.1.2. Použití ve větách žádacích (daß = aby): Er erlaubt mir zu ihm zu kommen.
Této vazby se používá hlavně po slovesech: bitten, empfehlen, erlauben, verbieten, verlangen, wünschen

4.2. U vedlejších vět účelových nahrazení vazby damit + podmět vazbou um zu + infintiv

Předpoklady:
- Je-li podmět vedlejší věty shodný s podmětem ve větě hlavní:
Wir fahren in die Berge, damit wir uns erholen. / Wir fahren in die Berge, um uns zu erholen

4.3. U vedlejších vět způsobových nahrazení vazby ohne daß + podmět vazbou ohne zu + infinitiv a statt daß + podmět vazbou statt zu + infintiv

Předpoklady:
- Je-li podmět vedlejší věty shodný s podmětem ve větě hlavní:
Er verließ uns, ohne daß er ein Wort sagte. / Er verließ uns, ohne ein Wort zu sagen. (Opustil nás, aniž by co řekl.)
Er weilt, statt daß er sich an die Arbeit macht. / Er weilt, statt sich an die Arbeit zu machen. (Lelkuje, místo aby se pustil do práce.)