PŘÍDAVNÁ JMÉNA

1. Přídavné jméno v přísudku zůstává na rozdíl od češtiny pro všechny rody i čísla stejné: Der Tag ist schön.
Die Nächte sind schön.

2. Přídavné jméno v přívlastku přibírá podobně jako v češtině příslušné koncovky:

SKLOŇOVÁNI PŘÍDAVNÝCH JMEN
2.1. Skloňování po členu určitém (slabé skloňování)

Mužský rod Ženský rod Střední rod
1. der grüne Wald die grüne Wiese das grüne Feld
2. des grünen Waldes der grünen Wiese des grünen Feldes
3. dem grünen Wald der grünen Wiese dem grünen Feld
4. den grünen Wald die grüne Wiese das grüne Feld

Množné číslo má ve všech pádech koncovku -en: den grünen Wäldern

2.2. Skloňování po členu neurčitém (smíšené skloňování)

Mužský rod Ženský rod Střední rod
1. ein grüner Wald eine grüne Wiese ein grünes Feld
2. eines grünen Waldes einer grünen Wiese eines grünen Feldes
3. einem grünen Wald einer grünen Wiese einem grünen Feld
4. einen grünen Wald eine grüne Wiese ein grünes Feld

Množné číslo člen neurčitý nemá, viz. skoloňování bez členu

2.3. Skloňování bez členu (silné skloňování)

Mužský rod Ženský rod Střední rod Množné číslo
1. grüner Wald grüne Wiese grünes Feld grüne Bäume
2. grünen Waldes grüner Wiese grünen Feldes grüner Bäume
3. grünem Wald grüner Wiese grünem Feld grünen Bäumen
4. grünen Wald grüne Wiese grünes Feld grüne Bäume

3. Poznámky
3.1. V některých ustrnulých spojeních se objevují i v přívlastku nesklonné tvary: Bayrisch Bier, Kölnisch Wasser, auf gut Glück
3.2. Některá přídavná jména se vyskytují pouze v přísudku: eingedenk (pamětliv), gang und gäbe (běžný), schuld (vinen), fix und fertig (vyčerpán)
3.3. Některá přídavná jména se vyskytují pouze v přívlastku:
der innere, der äußere, der heutige, der gestrige, der morgige, der hiesige (zdejší), der dortige (tamější), der vorige (předešlý)
4.Jako přídavná jména se také skloňují:
4.1. Příčestí minulé trpné, je-li ho užito v přísudku: das genannte Werk (uvedené dílo), die eingeschriebenen Briefe (doporučené dopisy).
4.2. Zpodstatnělá přídavná jména: ein Werktätiger, die Armen, der Fremde, der Vorsitzende, viel Gutes, etwas sehr Interessantes, im Deutschen

5. Stojí-li vedle sebe několik závislých přídavných jmen, pak se shodují v rodě i čísle: unsere lieben, alten Freunde, nach langem, tiefem Atmen

6. Skloňování přídavných jmen po číslovkách a některých zájmenech:
6.1 Po alle, beide, keine, diese a přivlastňovacích zájmenech má příd. jm. v množném čísle koncovky slabé: alle neuen Vorschläge, beide lieben Gäste
6.2. Po einige, mehrere, wenige, viele, andere a po číslovkách určitých má příd. jm. koncovky silné: einige neue Formen, zwei gute Freunde
6.3. Po irgendwelche, manche, solche, sämtliche, folgende, welche, jsou možné koncovky obojí: irgendwelche interessante/ interessanten Bücher, solche gute/guten Eigenschaften

7. STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN

7.1. Pravidelné:
I. stupeň II. stupeň III. stupeň
lieb (milý) liber (milejší) der, die, das liebste (nejmilejší)
7.1.1. Přídavná jména na -s, -ß, -x, -z, -t přibírají ve 3. stupni koncovku -este: der kürzeste Weg, die feste Überzeugung, die schlechteste Erfahrung
7.1.2. U příd. jm. na -el se vynechává kmenové e vždy, u příd. jm. na -er, -en někdy: edler Mensch
7.1.3. U přídavných jmén s kmenovou samohláskou a, o, u dochází ve 2. a 3. stupni zpravidla k přehlásce na ä, ö, ü: alt - älter, grob - gröber, jung - jünger
7.1.4. Některá příd. jm. mají ve 2. a 3. stupni dva tvary (s přehláskou a bez přehlásky): gesunder - gesünder, glatter - glätter
7.1.5. Bez přehlásky se stupňují všechna příd. jm. zakončená na -au: genau, schlau, všechna příd. jm. odvozená příponami: dankbar, wunderbar a další: bunt, falsch, klar, schlank, stolz

7.2. Nepravidelné : gut besser der beste
groß größer der größte
hoch höher der höchste
nahe näher der nächste
viel mehr die meisten
7.3. Porovnávání:
I. stupeň: Er ist groß wie ich. - Je velký jako já.
II. stupeň: Er ist größer als ich. - Je větší než já.
III.stupeň: Er ist der größte von allen. - Je největší ze všech.